Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Zásobníky plynu na Ukrajině, které využívá EU, jsou ohroženy ruskými útoky

Ředitel ukrajinského státního podniku Naftogaz Oleksij Černyšov varuje před ruskými útoky na zásobníky zemního plynu, které využívají obchodníci ze zemí Evropské unie.

Zásobníky plynu na Ukrajině, které využívá EU, jsou ohroženy ruskými útoky
Plynárenská infrastruktura, ilustrační foto | Shutterstock.com

Země Evropské unie by měly pomoci s ochranou zásobníků na zemní plyn, které jsou umístěny hlavně na západě Ukrajiny. Prohlásil to Oleksij Černyšov s tím, že ruské letectvo cíleně útočí na plynárenskou infrastrukturu. Pokud by došlo k jejich vážnému poškození, mohlo by to způsobit růst cen této komodity na evropském trhu.

„Je v zájmu EU chránit skladovací, přepravní a výrobní zařízení, vzhledem k tomu, že je ukrajinská plynárenská infrastruktura integrována do evropského energetického systému,“ zdůraznil Černyšov.

Společnost Naftogaz tvrdí, že zásobníky byly v posledních týdnech několikrát terčem ruských náletů, poškozena byla jejich nadzemní část. Podzemní skladovací kapacity jsou v hloubce až tří kilometrů. „Podařilo se nám opravit poškozené povrchové zařízení a své závazky k našim zákazníkům plníme,“ dodal šéf státní firmy.

Moskva se v posledních měsících zaměřuje na ničení ukrajinské energetické infrastruktury, kromě zásobníků plynu ruské bombardování poškodilo i většinu ukrajinských tepelných elektráren. Ukrajina navíc stále slouží jako tranzitní země pro dodávky ruského plynu na evropský trh. Zásobníky plynu navíc poskytují dodatečné kapacity evropským obchodníkům s touto energetickou surovinou.

Kyjev se už více než dva roky brání ruské agresi a žádá západní státy o další vojenskou pomoc. Zejména chybí další systémy protivzdušné obrany. Černyšov tvrdí, že by se na dodávkách zbraní měli kromě Američanů podílet ve větší míře i evropští spojenci. „Země EU by v této pomoci samozřejmě měly hrát klíčovou roli,“ dodal.

Evropské firmy na Ukrajině skladují plyn zejména kvůli výhodným cenám, jež jsou nižší než v zemích EU. Navíc je dovoz této suroviny osvobozen od cla. Šéf Naftogazu doplnil, že cílem jeho firmy je zvýšit uskladnění plynu pro evropské partnery z loňských 2,5 miliardy metrů krychlových na čtyři miliardy pro nadcházející zimu.

Naopak už nechce prodloužit smlouvu s ruským Gazpromem o tranzitu zemního plynu do Evropy, stávající smlouva vyprší ke konci tohoto roku. Gazprom podle ukrajinského manažera platí od začátku invaze méně, než jsou reálné náklady na přepravu této fosilní komodity a Naftogaz musí na tranzit doplácet.

I proto je pravděpodobné, že přeprava ruského plynu přes ukrajinské území na konci roku skončí. Nyní to je ročně patnáct miliard metrů krychlových. Komoditní analytik Aldo Spanjer z francouzské banky BNP Paribas ale varoval, že by tento plyn mohl příští topnou sezónu zemím EU chybět, pokud bude tuhá zima. Černyšov ale tvrdí, že se jedná o pouhé tři procenta evropské spotřeby a dopady na cenu fosilní suroviny to nebude mít.